21.4.2000 - Zdravime vas tedka
uz z Lomboku.
Jeste na Jave pod Mt. Bromo, kdyz jsme se pro
zmenu opet cpali smazenou ryzi s chilli, nas po hlasce "seru peru ryzi"
prerusila veta "Hele Cesi". Potkali jsme typka z Budejic, kterej mel za sebou
asi 2mesicni cestu po Australii a do Indonesie si prijel odpocinout. S Davidem
Stetkou jsme pak vyrazili nocnim busem VIP na Bali do Denpasaru.
Jeste rano jsme se presunuli do masnackeho letoviska Kuta, kde jsme se
ubytovali. Kuta jsou dlouhe belostne plaze, spousta zpalenych vepru a
surferskych typku z celeho sveta. Nocni diskoteky, santany, mastny restaurace se
spoustou morskych potvor, butiky, Mekace a KFC. (kam jsme take jako spravni
vepri vyrazili, ale pote co nam po tacu prebehl svab, taky hned vypadli) - no
proste totalni veprin. Stylove jsme se ubytovali v hotylku, kde pod vodopadkem v
jezirku plavaly zlaty rybicky a do pokoje s kachlickovou koupelnou a uprostred
exotickych kvetin a palem jsme svalili sva sloupana tela. Pres den jsme se
valeli na slunci, protoze ministr zdravotnictvi Pinon vyhlasil soutez o
nejspalenejsiho Pampaliny a razil pravidlo - sloupana kuze se musi
presmahnout. Soutez s prehledem vyhral Mirek, ktereho ministr zdravotnictvi
nakonec uznale poplacal po spalenych zadech.
Druhy den nas opustil kamarad z
Cech, ktery nas jeste pred tim posilil mnoha radami a zhnusene odjel, protoze
nechapal, jak se muzeme valet cely den jako cunata na plazi. Zivot pampaliny ma
nekdy sve rozpory. Proto jsme druhy den vyrazili opet na plaz, tentokrat z cilem
ukazat vsem surfarskym prizdisracum, jak se na tom prkne ma spravne jezdit. Pod
vedenim ministra snowboardingu a serfingu jsme se zpocatku nechali omlatit
dvoumetrovyma vlnama, bojovali se slanou tristi, aby se po hodine teto driny
dostavily dilci vysledky. Nekolika vterinove sklouznuti po hrebenu vlny
nasledovane padem a drtivym semletim v morskem bubnu bylo prihlizejicimi surfari
jiste vysoko oceneno. K veceru jsme jeste s cerstvymi sramy od prkna vyrazili na
veceri. V brazilske restauraci jsme si dali spagety a stejky s hranolkama a tuto
veceri jsme pro velky uspech v dalsich dnech nekolikrat zopakovali. Vecer pak
Petr vyrazil do mistniho santanu a Pinon s Mirou do mistniho pubu s zivou
muzikou, kde fantasticky zpival sikmooky Jim Morrison asi 150 cm vysoky,
nakratko, s kloboukem a s usima jak Hurvinek. Velkym prekvapenim bylo, ze jsme
dorazili nakonec pozdeji nez Petr.
Dalsi den jsme pak naplanovali cestu
po chramech na Bali. Prijeli jsme do mesta Ubud, kde jsme si
najali auto s ridicem a vyrazili na cestu. Od teto chvile lilo jako z konve a
jeho nova sedadla byly brzy jako houba. Oplatil nam to cenou a naplno zapnutou
klimatizaci a tak kdyz jsme dorazili zpet do Kuty bolelo nas vsechny v krku.
Ministr zdravotnictvi necekane opet naridil lecbu kurecim stejkem a pivem a pote
odkvacil na internet, protoze se z neho behem pobytu stal internetovy zavislak.
Nas posledni presun na Bali byl do pristavniho mestecka
Padangbai, kde jsme navstivili nedaleky chramovy komlex Besakih a
hlavne poznali, jaky byly plaze v Kute hnus, spina a nekazen. Mistni
krasna plaz s vlnami a druha s koraly a skvelym potapenim konecne splnily nase
ocekavani. Vecermi navstevy rybich restauraci mnohokrat predcily nase predstavy
a proto jsme tam byli kazdy vecer peceny vareny.
Od pokoutneho prodejce
jsme si nechali prinest mistni palenku z kokosovych kvetu Arak. Barva
prijatelna, chut silena a vune total brutal odporna, takze jsme o loky z ni
hrali karty. Jelikoz to fuck bylo neunostne hnusny, namichali jsme to pul na pul
s kolou a vyrazili na plaz, kde se konala "Full moon party". Pinon pri pohledu
nechutnyho hnusu tuto navstvevu zcela rezolutne kamaradsky odmitl. Zato
zbyvajici Pampaliny se na dabelske party s kytarama a zpevem nezrizene zmatlali.
Odmenou Majklovi, ze nas nechal s mistni palenkou o samote, byly az do rana
cpave kokosove vypary. Druheho dne v noci jsme nocnim trajektem dorazili na
Lombok. Ac zkuseni pampaliny, nechali jsme se jako kafky posadit do
predrazeneho minibusu, ktery nas nakonec za trojnasobnou cenu a patero
prestupovani vyklopil v Senggigi. Nutno priznat, ze cena byla po boji,
kdy jsme byli uspokojeni snizenim s 50000 rp. na 15000 rp. Az tady jsme
zjistili, ze normalni cena je 5000 rp.
Vrcholem dosavadniho pobytu byla,
ale jina udalost. V mistnich novinach vysla na titulu fotka "kafka roku". Stal
se ji po nepochopitelnem zkratu Petr. Mistni borec,kdyz videl ze nema cigarety,
se mu na plazi nabidl, ze mu pro ne skoci do nedalekeho stanku. Ackoli
kazdodenne presvedcovan o tom, ze te indonesani oberou o cokoliv okamzite a
strelhbite, Petr mu dal deset tisic na cigara. Machr odesel a druhy den jsme se
docetli v novinach, ze mistni indonesan zemrel smichy s 10000 rp. v
ruce.
Dneska jsme vyrazili na temere celodenni vylet k vodopadum. Po
Petrovych zkusenostech se Majklovi moc nechtelo, protoze je fakt, ze mistni
udelaji atrakci i ze zlomeny palmy. Presto jsme vyrazili. Pruvodcem nam byl
protrely rastaman, ktery krome koureni travy ma nejradsi "blond pussy" a za
privezeni blondynky nam nabidl 5 procentni slevu. Kdyz jsme mu rekli, ze mame v
Cechach i zrzavy zavyl v orgasmickych predstavach a slibil cokoli za noc se
zrzkou.
Ganga vodopady se snad nedaji ani popsat. Uprostred
dzungle za vydatneho tropickeho lijaku jsme se nechali masirovat z dvaceti metru
padajici vodou uprostred skalni soutezky. K dalsimu skvostu jsme vylezli pres
bambusove zebriky. Jeste vetsi kaskadovy vodopad mezi skalami a zeleni byl
zazitkem pro bohy. S mistnim pruvodcem Udinem jsme se tam cachali jak maly az
jsme meli varhanky po celem tele. Jeste za vydatneho deste jsme vyrazili ke
sladkovodnim pramenum. Problem byl, ze byly 20 m od brehu v mori. V uplne
pruzracne vode jsme tedy bez potapeckych bryli citili jen studeny pramen vyverajici
ode dna.
Nyni se chystame na 5denni cestu lodi pres 12 ostrovu vcetne
Komoda \domov nejvetsich jesteru na svete\ na Flores. Cestou je
planovana koupacka, potapecka a po treskutych zkusenostech jinych cestovatelu
doufame i prijezd na Flores. Mistni borci z cestovky nas ujistili, ze vsechno
bude OK, takze jsme fakt uplne klidni. Kdybychom se po 10 dnech neozvali
\planovany zpatecny prijezd na Lombok\, plaveme jeste v mori v okoli
Sumbawy a Komoda. Jak jsme se dozvedeli, kapitani techto vyletnich
lodi nekdy cele osazenstvo vyklopi na nekterem ostrove a odjedou. Petr i po
svych zkusenostech s mistnimi opet tvrdi, ze by to neudelali. Cau a za 10 dni
nashledanou
zdravi Pampaliny
Rano je tu Arakisto,
odpoledne
takisto.
V noci tma. A motanisto.
PS. V oblasti Komoda a
Floresu neni internet ani signal. Po tuto dobu neposilejte SMS na mobil, zpravy
by prisly potom vsechny najednou a nevesly by se do pameti telefonu. Emailove
zpravy na internet naopak posilejte. Budeme se na ne tesit.
   |
|
 |
